Brouzdám si čas od času na Facebooku a koukám se, co dělají mí kamarádi a příbuzní. Většinou pokaždé na mě vyskočí krásné fotky od mé sestřenky Katky, která má obrovský fotící talent. Fotky jsou nádherné, fotí památky a zachycuje přírodu, kudy chodí a brouzdá se svou rodinou po hájích českých a moravských. Ale hlavně, je jich mraky. Prostě tuny fotek. Vždycky si říkám, že kdyby nebyly digitály a fotilo se na film, musí mít tak 3 zaměstnání, aby měla na nákup materiálu 🙂 Ale vášni nepřikážeš.
Narazil jsem včera opět na její novou sérku fotek s takovou tou vánoční atmosférou a zajímavým moudrem kolem toho, že už jsme jako dospělí a konečně moudří. Říkám si, že hodím moudro proti tomu jejímu a tak píšu: „Poznej svůj strom a víš, kdo jsi 🙂. V mém případě si letos na Vánoce ozdobím jabloň nebo buk a co ty?“ A místo rychlého postu přišel román. Uff.
Nevím, co by mohl být můj strom
Katka se rozpovídala a je vidět, že je na stromy zajímavým odborníkem. A to je paráda. Tak tady to máme (s trochou redakčního počechrání):
„Ačkoliv je celá Evropa zaplevelena již přes 150 let tím nešťastným smrkem, který byl vysázen po stejně nešťastných větrných kalamitách v 70.letech 19.století na Šumavě a v širším okolí směrem na jih a který je tak náchylný právě na současného kůrovce – tak smrkový les miluju.
Stejně tak invazivní akáty, které jsou dnes velkým zdrojem potravy pro včelstvo. A pak třeba buky červenolisté, které byly jistou dobou také velkým problémem a přitom jsou tak krásné.
Původní české druhy dřevin jsou prakticky jen listnáče, třeba naše zahrada v Praze Šárce je okupována dubem letním i přes to, že se nikde jinde v okolí nevyskytuje v takovém počtu. Sama si to nedokážu představit, proč tomu tak je. Ale i takový opravdu vzrostlý buk v prostoru, nebo nádherný platan, nebo jiný javor, to je nádhera.
Fascinuje mne borovice a bříza, které jsou naprosto neuvěřitelně až nepochopitelně schopné se uchytit snad jen za krajíček svého kořínku, třeba na samém okraji skály …
Fakt ale nevím, jaký by měl být ten můj strom.“
Mám ráda naší trnku u Vltavy v Podbabě
„Třeba mám ráda naší trnku u Vltavy v Podbabě, která vždy na jaře nádherně kvete. Každý den okolo ní jezdím do a z práce. Byla několikrát zaplavena vodou, když se Vltava rozhodla vylít z koryta a pohrozit nám v nedaleké Šárce. Tuhle nádhernou trnku bych chtěla přihlásit do ankety Strom roku.“
Tak jsem se hned mrknkul na stránky této ankety a jsem nadšený. Anketa Strom roku, která hledá stromy s nejsilnějším příběhem, je parádní počin. Pro rok 2022 je již otevřené hlasování a už se tam začínají objevovat první přírůstky nebo spíš příkořenky, které jsou nádherné stejně nebo i více jako vítěz letošního roku 2021 „Zpívající lípa“ z Pardubického kraje.
Tak co třeba zkusit výlety podle mapy stromů z ankety Stromu roku?
Jaký stromek budeš mít na Vánoce?
„Ale určitě ozdobený vánoční stromeček bude zase smrk z naší zahrady, který nám bude ze stejného kmínku sloužit již poněkolikáté.“
A že je křivý?! To nevadí, je ale náš.
„Smrky a borovice tady kolem začal vysazovat táta. A to si dokonce některé vypěstoval přímo ze semínek vysypané ze šišek, pěkná dřina. Já si („uznávám“) občas nějaký pěkný semenáček z lesa vypůjčím a nejlépe z vyšších poloh, protože prostě u nás déle vydrží a dělá tak dlouho radost všem v naší rodině.“
Katko díky za super čtení a fotku tvé oblíbené trnky 🙂
Komentáře jsou uzavřené.