Roninové

Lesní povídky

Povídka o veselém borůvkovém skřítkovi

Lesní povídky

Miluji borůvky. Jejich sladkou chuť, která se rozplyne na jazyku, když tu křupavou borůvku zkřoupnu v puse. Vy také co? Kdo by je neměl rád. Myslím si, že když příroda tvořila tyto lesní modré lahodné plody, tak byla tak trochu naměkko. Probudila se do krásného slunného rána a řekla si, hmmm… dneska je mi tak krásně, že udělám pro svět něco mimořádného, něco sladkého. A tak příroda stvořila borůvky. Prostě šup a byly tady. Ale pak si po poledním spánku zívla a řekla si, hmmm… nepřehnala jsem to tak trochu a jak už to na světě je nastaveno, tak udělala trochu takovou tu zlobošinu a nakreslila do světa borůvkového skřítka. Jako jing a jang, jako bílá a černá. Prostě vytvořila borůvkové strážce, borůvkového skřítka. No nechci malovat borůvkou na zeď, ale každý z nás jsme ho už potkali. Každý z nás jsme už zažili jeho skopičiny a rošťárny. Že ne,…

Číst dál

Tati a jak velcí jsou vlastně lesní skřítci?

Les a já

Tuhle otázku a jednoznačně opodstatněnou na mě vyblafnul Luky, když jsme šli denní tůru na Božím daru a celá rodina se mě ptala na různé detaily ze skřítčího lesa. Skřítčí svět? No jasně, vy si myslíte, že neexistuje? Ale vy bláhoví, to víte, že existuje. A tedy, jak je vlastně takový lesní skřítek vysoký? No není to žádný obr. Protože, kdo z lidí může říci, že někdy nějakého lesního skřítka viděl? No myslím si, že nikdo, nebo jen několik pozorných. A ti, když zjistí, že se nějaký kořen nebo větvička nebo lístek pohnuly, tak zůstanou nejdříve s otevřenou pusou stát a pak se udiveně koukají na místo, kde viděli ten pohyb. A tam už nic není. Skřítek je fuč. Jsou i někteří liďáci, hlavně pak děti, kteří pochopí, že to je nějaká živá bytost a chodí na ta místa pořád dokola a zkouší tam zase něco vidět. Věřím, že řadě…

Číst dál
Lesní jezírko uprostřed lesa
Kouzelné lesní jezírko uprostřed lesa

Příběh o lesním jezírku aneb plovárna pro skřítky uprostřed lesa

Lesní povídky

Každý z nás, kdo chodí na houby do lesa, má svá zajímavá místa, kde tutově nějakého toho hříbka najde. I naše rodina má takový les v Lužických horách mezi obcemi Kytlice a Krásné pole. Smíšený les, kde najdete snad všechny druhy stromů a porostů, musíte chodit pořád nahoru a dolu, všude leží popadané stromy od vichřice, které tam nakonec zetlí a stanou se součástí humusu a půdy potřebné pro nové mladé stromové jedince. Houby tam rostou v různých zákoutích, pod kořeny, pod popadanými stromy. A všude jsou prameny. Všude vyvěrá voda, jako je to vlastně v Lužičkách běžné. A tak se stává, že hlavně po deštích tu v lesích najdete různá lesní jezírka. A na jednom místě v této části lesa jsme před asi dvěma roky našli zajímavý přírodní úkaz. Jdeme si takhle lesem, koukáme pod větve a hledáme praváky, všude zurčí a bublají potůčky, vyvěrající ze země a najednou…

Číst dál
Dětské nožky běhající lesem
Bosé dětské nožky šlapou lesem

První pohádka, aneb Jak Míša o svůj paleček přišla

Lesní povídky

3 slova, co to je? 3 slova je má oblíbená disciplína. Už od doby, kdy mé děti byly malinké, jsem jim vyprávěl pohádky. Ale většinou mě nebavilo moc číst klasiku a protože mě nebavilo si ty pohádky různě upravovat do úsměvných nebo jinako verzí, začal jsem si pohádky pro děti vymýšlet. Večer jsme vždycky zhasli lampičku a děti začaly vymýšlet slova. Vždy 3, aby to šlo poskládat do rychlé smysluplné pohádky nebo povídky. Občas děti žadonily, „tati přidej ještě slovo navíc“, „to je nespravedlivý, že Luky má jedno slovo navíc“… Mno, myslím si, že i tři je dost 🙂 Pak když už děti začaly chápat, že by stálo za to tátu trochu v té disciplíně vykoupat, tak si už dopředu přes den vymýšlely, jak mi to pořádně ztížit. Kombinace slov slepice-kombajn-hvězda jako super, ale třeba kosmonaut-kimono-srdce už je docela masakr. Ale myslím, že jsem se s tím vždycky popral dobře. …

Číst dál
Navigate