keltové Archivy - Roninové

Jako malý jsem pořád běhal někde venku za chalupou v lese. Stačila mi dřevěná hůl nebo klacek. Lítal jsem jako splašený a sekal do každého keře, který se mi zamanul. Bojoval jsem tak s neviditelnými nepřáteli a vítězoslavně tančil, když jsem je všechny porazil. Můj dřevěný meč nebyl jen tak ledajaký, byl samozřejmě magický. Uměl hořet, sesílat ledová kouzla a uměl vykouzlit mé spolubojovníky, kteří se mnou vybojovali mnoho tajných lesních bitev a misí. Měl jsem také nakreslenou na tvrdém ohořelém papíru mapu celého lesa, od splavu až po kukuřičné pole, od západu k východu. A od chalupy až k zakázanému lomu, kde byl nebezpečný 50-ti metrový sráz, od jihu po sever. Mapu jsem měl zakopanou v tajné skrýši pod skalou uprostřed tohoto magického lesa. Toto místo jsem znal jenom já. Vedle mapy tam byly navždy uschované další poklady mladého válečníka a kouzelníka, jako například zbytky svíček, v igelitu zabalené…

Číst dál

Co je to za otázku? Řeknete si možná při čtení tohoto titulku. Proč bych měl mít, bože, nějaký svůj strom. Stromy jsou všude kolem mě a tak prostě jsou. Je to tak? Já myslím, že to tak není. Každý z nás má svůj strom a je to tak dané již od pradávna. Například mým stromem je buk. Zkuste vysledovat, v jakém lese je vám nejlíp Když vcházím do bukového lesa, je to takový ten pocit „ááách“. Všechno ze mě spadne, rozsvítím se a tlemím se od ucha k uchu. Je mi tam báječně. A je jedno, jestli právě svítí slunce, prší a stromy jsou mokré, nebo je bukový les zapadaný sněhem. Je mi to úplně jedno. Prostě jsem v tu chvíli doma a to se počítá. Podobně to máme všichni. Někdo si rád posedí pod statnou lípou, utrhne si nevědomky srdčitý lipový lístek a mne ho mezi prsty. Dívá se…

Číst dál

keltové

Děti znají magický svět druidů

Jaký je váš strom? Mým stromem je buk.